Střípky
Sem občas napíši nějakou veselou příhodu, případně nakopíruji některé letošní kočičí statusy, které jsem si dávala na Facebook. Příspěvky jsou řazeny od nejstaršího k nejnovějšímu.
Na výstavě v Kolíně získala Arien ocenění best in show a poslední certifikát CAC, takže nyní se již může honosit titulem CH – šampión – před jménem.
4. 4. 2021 Včera jsem si nesla domů pečivo, mimo jiné i škvarkové placky. Arien se hned vrhla na batoh, tak jsem raději nic nevyndavala a vše nechala pečlivě uzavřené. A dnes ráno přijdu, zip na batohu otevřený, sáček s pečivem prokousaný a zhruba jeden pagáč sežraný, ale čistě, ani drobek se do batohu nevysypal. Tak jsem si zbytek rozpekla k snídani a doufám, že té potvoře z toho nic nebude. Ale vzhledem k tomu, že se mi právě snaží upíjet colu, to na žádné následky nevypadá. Ale že ty kočky někdy mají chutě!
4. 5. 2021
Prý: Pořiďte kočkám trávu, je to dobré pro zdraví.
Dodala bych, že jak pro čí.
(Neměla jsem to srdce jim to hned vyhodit, takže jsem jen uklidila binec kolem a teď mám za oknem kastrol s převrženým květináčem, ve kterém se popelí Arien a občas i Wolverinek.)
8. 10. 2021 jsem si jela pro Lóriena. Trochu jsem se bála, jak zamíchá s hierarchií, celý týden jsem Arien a Wolverinkovi vyprávěla, jak se k nim přidá malé tříapůlměsíční koťátko a že mu budou dělat tatínka a maminku. Jenže když „drobek“ opravdu přišel, byl skoro tak velký jak Ari. Wolverinek ho radostně očichal, ukázal mu, co a jak (například jsem ho přistihla, jak čumákoval malého kocoura sedícího na kočajzlíku, asi aby ho pochválil za čistotnost).
Ari na nového člena smečky první den trochu syčela a výchovu nechala na Wolverinkovi (i když do postele mrňousa pustila). Druhý den už ho peskovala méně a třetí den se k malému kocourovi začala tulit.
I radovala jsem se, jak pěkně Ari koťátko přijala, jak je hezky oblizuje a okusuje… ehm, jenže nešlo o mateřskou péči – té dorotě nejspíš při spatření kocoura s kulkami ruplo v bedně a začala ho svádět. Mrňous naštěstí nechápal, oč jde, napřed to bral jako očistu od velké kočky, ale po chvíli za mnou přišel s výrazem „Sundejte ze mě tu ženskou“. A já abych se smiřovala s tím, že mám pedofilní kočku. Sodoma Gomora!
Po pár dnech se hanbářka uklidnila, tak doufám, že to do jara vydrží. Stále si ale s Lórienkem hrají, spí se mnou v posteli, velký kocour jako nejstarší dělá dospělého, jen na ně zpovzdálí dohlíží a případně přispěje pomocnou tlapkou a juniora usměrní.
30. 10. 2021 Před časem jsem kamarádce pekla koláčky na svatbu. Pár rohových jsem schovala jiné kamarádce, ale protože jsem jí je stále zapomínala přivézt a už mi to bylo trapné, nachystala jsem si je už večer do tašky, abych jí je tentokrát opravdu dovezla. A ráno koukám, co to kolem je – ano, hádáte správně, u tašky se válelo pár drobtů a obal od koláčků. Takže je to na tuty, kočičí svatba bude, ale až na jaře, milánkové, až na jaře!
14. 11. 2021 Včera jsem si čistě povlékla postel a měla jsem zlý té noci sen, že celý ten milión koček vyčarovaných z kouzelného sluchátka najednou zvracel a já to musela uklízet.
Když jsem se probudila, koukám, proč mi Siamka olizuje deku... No, jedna, s prominutím, poblitá kočka je lepší než milión a cíchu vypere pračka. Hlavně že jsem si včera čistě povlékla.
5. 2. 2022 Sedím u počítače, když se ozvala nějaká divná rána. Jdu se podívat a lednička otevřená, Siamka sedíc na štangličce fuetu se právě snaží otevřít balíček s uherákem, zatímco habešská skvadra předstírá, že jdou jen tak kolem. Říkám si, asi jsem ledničku špatně zavřela. Zavřu, jdu si sednout, za chvíli se situace opakuje, tak jsem ledničku zavřela opravdu hodně pečlivě. Notnou dobu jsem seděla u počítače, mazlila habešské mršky, ale bylo mi divné, kam se ztratila Siamka. Až když jsem si šla lehnout, zjistila jsem, že ty potvory se vážně naučily otevírat ledničku, ale zatímco ony se spokojí s pouhým otevřením a maximálně ochutnáním, Siamka sežrala asi pět deka uheráku a ohlodala snad půlku fuetu. Je ale hodná, ode všeho mi nechala (nebo jsem možná přišla ještě včas). Kupodivu se po tom ani nepoblila, holt kvalitní salámy jsou kvalitní salámy, třeba to potřebuje na to svoje nefunkční trávení. Ale občas si říkám, že by ty obludy kočičí někdy mohly trochu odpočívat.
(Dnes to ale asi nebude. Právě zjistily, jak se vloupat do zásuvky s ponožkami, ale to mi nevadí, tam smějí, zakázáno to mají o zásuvku výš, kterou snad doufám neotevřou. Ponožky mají méně kalorií.)